Ještě před 400 000 lety byly části Grónska ve skutečnosti docela zelené. Nová analýza některých vzorků jádra odebraných pod grónským ledovým příkrovem odhalila, že ostrov byl bez ledu v době historie Země, kdy byly teploty podobné těm, kterým se Země blíží nyní díky klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zjištění byla zveřejněna 20. července v časopise Vědaa může naznačovat některé katastrofální důsledky budoucího vzestupu hladiny moří.
[Related: Greenland’s polar bears are learning to get around in a less icy world.]
„Zjišťujeme, že ledový příkrov je mnohem citlivější na změnu klimatu, než jsme si dříve mysleli,“ uvedla v prohlášení spoluautorka studie a geovědka z Utah State University Tammy Rittenour. „Toto je předtucha probuzení.“
Grónský kontinentální ledovec pokrývá asi 80 procent pevniny o rozloze 836 3000 čtverečních mil a tato nová analýza vyvrací některé předchozí předpoklady, že většina ledovce byla zamrzlá po miliony let. Méně ledové a zelenější Grónsko naznačuje, že ledový příkrov nemusí být nutně tak stabilní, jak se zdá.
„Vždy jsme předpokládali, že ledová pokrývka zůstala přibližně stejná po téměř 2,5 milionu let,“ řekl Rittenour. „Naše vyšetřování však ukazuje, že roztál natolik, že umožnil růst mechu, keřů a bzučícího hmyzu během meziledového období zvaného Marine Isotope Stage 11, před 424 000 až 374 000 lety.“
Rittenour dodal, že tání způsobilo celosvětový nárůst hladiny moří o nejméně pět stop. Některé modely ve studii naznačují, že hladiny moří mohly být až o 30 stop vyšší, než jak je vidíme dnes. Marine Isotope Stage 11 bylo neobvykle dlouhé období oteplování s mírně zvýšenými hladinami oxidu uhličitého v atmosféře. Nicméně dnešní CO2 úrovně jsou 1,5krát vyšší než před 400 000 lety a nejméně o 50 procent vyšší než předindustriální úrovně.
Tyto nafouknuté hladiny oxidu uhličitého by podle Rittenour zůstaly na místě po stovky, dokonce tisíce let – i kdyby lidé přestali vypouštět všechny skleníkové plyny. Hladina moří by stoupla asi o 23 stop, pokud by celý ledový příkrov Grónska úplně roztál. Měření také neberou v úvahu tání v Antarktidě, které také probíhá rychlostí 20krát rychleji, než si vědci dříve mysleli.
„Odlednění má důsledky pro celou zeměkouli a zvláště vystřízliví pro naše pobřežní megaměsta, kde žije tolik světové populace,“ řekl Rittenour.
Studie použila zmrzlý sediment z ledového jádra, který byl sesbírán během vojenského projektu z dob studené války v roce 1966 na americké armádní základně v severozápadním Grónsku.
[Related: Climate change revealed this U.S. military secret.]
„V roce 1960 zahájila americká armáda přísně tajné úsilí nazvané Project Iceworm v severozápadním Grónsku s cílem vybudovat pod ledovým příkrovem síť mobilních jaderných odpalovacích míst,“ řekl Rittenour. „V rámci tohoto projektu také pozvali vědce a inženýry, aby provedli experimenty ve vysoce propagovaném „krycím“ projektu, známém jako Camp Century, aby prozkoumali proveditelnost práce a provádění vojenských misí pod ledem a v extrémně chladných podmínkách. “
12 stop dlouhý vzorek horniny a půdy byl získán poté, co vědci provrtali více než 4 500 stop ledu zpod ledového příkrovu. Jádro leželo nedotčené v mrazáku až do roku 2017, protože neexistovaly techniky k pochopení sedimentu, když bylo jádro odkryto před téměř 60 lety.
Vzhledem k tomu, že vzorky zůstaly zmrazené a relativně nerušené, mohl tým použít datování luminiscence k určení, kdy byly naposledy vystaveny slunečnímu záření.
Podle studie jádra a nové analýzy přidávají střízlivé a „znepokojivé“ varování před tím, k čemu by naše planeta mohla směřovat.
Čerpáme z těchto zdrojů: google.com, science.org, newatlas.com, wired.com, pixabay.com