Díky podvodnímu průzkumnému robotu získávají oceánografové vůbec první údaje shromážděné z pod rozsáhlých ledových šelfů východní Antarktidy. Na okamžik však nebylo jasné, kdy (nebo zda vůbec) se zářivě žlutý plovák vrátí na hladinu oceánu poté, co se ponořil pod led.
„Měli jsme štěstí,“ uvedl v prohlášení Steve Rintoul, oceánograf z australské organizace Commonwealth Scientific and Industrial Research Organization (CSIRO).
Autonomní zařízení, které je součástí probíhajícího projektu průzkumu Argo, strávilo více než dva a půl roku unášením přes zhruba 186 mil mrazivých oceánských proudů. Za tu dobu zařízení nashromáždilo téměř 200 zpráv obsahujících údaje o teplotě vody, tlaku a slanosti, jakož i o kyslíku, pH a hladinách dusičnanů. Nicméně, plovák v jednom bodě putoval pod Denman a Shackleton Ice Shelves, kde strávil dalších osm měsíců shromažďováním údajů z nikdy nepřístupné oblasti planety.
„Tato bezprecedentní pozorování poskytují nový pohled na zranitelnost ledových šelfů,“ dodal Rintoul.

Zjištění týmu jsou podrobně popsána ve studii publikované v časopise Vědecké pokrokyposilují a aktualizují naše současné chápání zdraví na ledových policích. Shackleton Ice Shelf je nejvzdálenější sever ve východní Antarktidě a zůstává nevystaven teplejším vodám, které by jej mohly roztavit zespodu. Denmanský ledovec je však v prekérnějším stavu. Samotné Denmanovo zmizení by přispělo k téměř pětimetrovému vzestupu globální hladiny moří. Bohužel, Denman je nyní vystaven některým teplejším vodám, což by mohlo urychlit rychlost tání a usnadnit nestabilnější ústup ledu.
Toto tání je do značné míry závislé na stavu oceánu v téměř 33 stop silné hraniční vrstvě, která existuje přímo pod samotným ledovým šelfem. Plováky Argo jsou navrženy tak, aby měřily různé prvky uvnitř této mezní vrstvy, ale dosud žádný z nich nestrávil tak velké množství času v blízkosti žádné.\

„Navzdory ohromnosti tak divoké oblasti je to úžasný příběh o malém plováku, který to dokázal,“ dodala Delphine Lannuzel, oceánografka nezapojená do studie, která začátkem tohoto roku odebírala vzorky zdraví oceánů poblíž Denmanského šelfu. „Za neuvěřitelně testovacích podmínek nám relativně malý přístroj poskytl množství neocenitelných informací.“
Výzkumníci doufají, že plovák Argo nebude poslední, kdo navštíví tyto a další ledové police. Rintoul vysvětlil, že tyto typy robotů nabízejí životně důležitá data, která pomáhají zlepšovat klimatické počítačové modely a snižují nejistoty ohledně vzestupu hladiny moře.
„Rozmístění více plováků podél antarktického kontinentálního šelfu by změnilo naše chápání zranitelnosti ledových šelfů vůči změnám v oceánu,“ řekl Rintoul.
Čerpáme z těchto zdrojů: google.com, science.org, newatlas.com, wired.com, pixabay.com
