Poprvé po více než 60 letech se vědcům podařilo zachytit na kameru vzácného savce snášejícího vajíčka. Attenboroughova echidna s dlouhým zobákem (Zaglossus attenboroughi) byl spatřen během velké expedice v pohoří Cyclops v indonéské provincii Papua.
Posvátné zvíře
Dlouhozobá echidna je pojmenována po dokumentaristovi a ochránci přírody Sira Davida Attenborougha, vědci ji zaznamenali pouze jednou v roce 1961. Je považována za monotréma nebo evolučně odlišnou skupinu savců, kteří mohou klást vajíčka. Ptakopysk je také monotrém a na Zemi existuje pouze pět zbývajících druhů těchto podivných druhů savců.
Žijí v norách a živí se hlavně hmyzem, žížalami a termity. Jsou uvedeny jako kriticky ohrožené na Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN a je známo, že žijí pouze v pohoří Cyclops.
„Attenboroughova echidna s dlouhým zobákem má ostny ježka, čenich mravenečníka a nohy krtka.“ Díky svému hybridnímu vzhledu sdílí své jméno s tvorem z řecké mytologie, který je napůl člověk, napůl had,“ uvedl v prohlášení biolog z Oxfordské univerzity James Kempton. „Důvod, proč se zdá být tak odlišný od jiných savců, je ten, že je členem monotremes – skupiny snůšky vajec, která se oddělila od zbytku savců před asi 200 miliony let.“
Echidna má také kulturní význam pro lidi ve vesnici Yongsu Sapari. Na severních svazích pohoří Cyclops žijí již osmnáct generací. Spíše než bojovat během konfliktů je tradicí, že jedna strana jde nahoru do Cyclops najít echidnu, zatímco druhá strana jde do oceánu hledat marlina. Oba tyto tvory bylo těžké najít a trvalo by desítky let až celé generace, než by je našli. Jakmile by je však našli, marlin a echidna by symbolizovali konec konfliktu.
Hledání echidnas, bič štíry a lesní krevety
Během expedice, která začala v roce 2019, skupina vědců z institucí v mnoha zemích nastavila více než 80 stop kamer. Po čtyři týdny putování „krásnou, ale nebezpečnou zemí“ neviděli žádné známky echidny. Náhlé zemětřesení donutilo tým k evakuaci, jeden člen týmu si zlomil ruku na dvou místech, další onemocněl malárií a další měl na den a půl na oku připevněnou pijavici.
[Related: Meet the first electric blue tarantula known to science.]
Poslední den expedice konečně spatřili Attenboroughovu echidnu s dlouhým zobákem. Identifikaci druhu později potvrdil mammalog Kristofer Helgen z Australian Museum Research Institute.
Kromě tohoto nepolapitelného savce snášejícího vejce tato expedice znamenala první komplexní posouzení života savců, plazů, obojživelníků a bezobratlých v pohoří Cyclops. Spojili západní vědecké techniky s rozsáhlými místními znalostmi členů papuánského týmu. Mezi nové objevy patří několik druhů hmyzu, které jsou pro vědu zcela nové, a zcela nový rod krevet žijících na zemi a na stromech.
„Byli jsme docela šokováni, když jsme objevili tuto krevetu v srdci lesa, protože je to pozoruhodná odchylka od typického přímořského prostředí pro tato zvířata,“ uvedl v prohlášení entomolog Leonidas-Romanos Davranoglou z Oxfordského univerzitního muzea přírodní historie. „Věříme, že vysoká úroveň srážek v pohoří Cyclops znamená, že vlhkost je dostatečně velká na to, aby tito tvorové mohli žít výhradně na souši.“
Některé další funky podzemní druhy, včetně slepých pavouků, slepého sběrače a škorpióna, byly také nalezeny žijící v dříve neprozkoumaném jeskynním systému. Tým doufá, že jeho znovuobjevení echidny s dlouhým zobákem v Attenborough a všech těchto nových druhů pomůže upozornit na potřeby ochrany pohoří Cyclops a Indonéské Nové Guineje.
Čerpáme z těchto zdrojů: google.com, science.org, newatlas.com, wired.com, pixabay.com