Výzkumníci, kteří dokončili jednu z největších studií dopadu na potenciální dopady hlubinné těžby na životní prostředí, našli na dně oceánu o něco více, než očekávali: 4 350 zvířat, každé alespoň větší než 0,3 milimetru. Z nich nakonec identifikovali 788 samostatných druhů unikátních korýšů, měkkýšů, mořských štětinových červů a dalších tvorů žijících v této vyhledávané těžební zóně.
Zatímco tým zjistil, že těžba kovů vzácných zemin z více než 13 000 stop pod hladinou oceánu nemusí být docela Jakkoli destruktivní, jak se původně předpokládalo, narušení stále vyvolává vážné obavy. Zjištění týmu jsou dnes zveřejněna v časopise Ekologie a evoluce přírody.
Navzdory tomu, že se jedná o jedno z nejnehostinnějších prostředí pro lidi na planetě, rychle roste komerční zájem o nejhlubší části oceánu. Bohužel tato fascinace je často méně o ochraně a více o zisku. Je to proto, že některá z největších ložisek kovů vzácných zemin na planetě se nacházejí na mořském dně, což z nich dělá stále atraktivnější cíl pro společnosti.
Jedním z nejatraktivnějších cílů pro zastánce hlubinné těžby je Clarion-Clipperton Zone (CCZ), propastná pláň o velikosti kontinentu, která se nachází v hloubce asi 3,5 mil mezi Havají a Mexikem. Kromě toho, že je CCZ bohatá na minerály, je také jedním z nejméně pochopených biotopů na světě. V roce 2022 mořští biologové oznámili objev více než 5 000 nových druhů katalogizovaných během výzkumné exkurze do této oblasti.
Vzhledem k tomu, že zbývá prozkoumat tolik biologické rozmanitosti, ochránci přírody opakovaně vyjadřovali obavy z environmentálních dopadů hlubinné těžby na regiony, jako je CCZ. Neexistuje však téměř žádný výzkum na toto téma.
„Kritické kovy jsou potřeba pro náš zelený přechod a je jich nedostatek,“ uvedl v prohlášení Thomas Dahlgren, mořský biolog ze švédské univerzity v Göteborgu a spoluautor studie. „Několik z těchto kovů se nachází ve velkém množství na dně hlubokých moří, ale až dosud nikdo neukázal, jak je lze extrahovat nebo jaký by to mělo dopad na životní prostředí.“
Aby se Dahlgren a jeho týmoví kolegové dozvěděli více o možných účincích, prozkoumali téměř 50 mil dlouhý úsek CCZ dva roky předtím, než měl být testován na hlubinném těžebním vozidle. Poté se vrátili dva měsíce po sběrateli a provedli celkem 160 dní terénních prací, přičemž spatřili více než 4 000 tam žijících organismů, včetně těch 788 samostatných druhů měkkýšů, korýšů, mořských štětinových červů a dalších.
„Pracuji v zóně Clarion-Clipperton již více než 13 let a toto je zdaleka největší studie, která byla provedena,“ vysvětlil Dahlgren. „Vzhledem k tomu, že většina druhů nebyla dříve popsána, molekulární (DNA) údaje byly zásadní pro usnadnění studií biologické rozmanitosti a ekologie na mořském dně.“
Účinky těžebního testu byly výrazné: v rámci stop stroje tým vypočítal 37procentní pokles celkové zvířecí populace spolu s 32procentním poklesem diverzity.
„Hlubokomořská těžba v CCZ je v kritickém bodě, protože průmysl se snaží posunout za fázi průzkumu a přejít ke komerčnímu využití,“ napsali autoři studie. „V důsledku toho existuje jasná potřeba přímého posouzení dopadů těžby na hojnost fauny a biologickou rozmanitost na mořském dně.“
Po dokončení tohoto prvního velkého projektu mořští biologové doufají, že může sloužit jako základ pro budoucí analýzu dopadů hlubinné těžby. Do budoucna doufají, že také prozkoumají 30 procent CCZ, které jsou v současnosti chráněny ekologickými předpisy.
„V současné době prakticky netušíme, co tam žije,“ dodal výzkumník a spoluautor studie z Natural History Museum of London Adrian Glover.
Průvodce venkovními dárky 2025 PopSci
Čerpáme z těchto zdrojů: google.com, science.org, newatlas.com, wired.com, pixabay.com
