Pro havajské piloty krátkoploutvé (Globicephala macrorhynchus), je to všechno o chobotnici. Černí mořští savci s baňatými hlavami se živí především hlavonožci a malým množstvím ryb. Ale kolik chobotnic jedí?
Nové odhady naznačují, že jednotlivé havajské piloty krátkoploutvé sežerou denně 82 až 202 chobotnic. Na celou populaci je to asi 88 000 tun ročně. Zjištění jsou podrobně popsána ve studii zveřejněné dnes v Journal of Experimental Biology a mohl by pomoci místním ochranářským snahám.
Pochopení toho, kolik potravy musí zvíře zkonzumovat, může vědcům pomoci rozpoznat, kdy může být určitý druh ohrožen. Keporkaci mohou za jeden den sníst až 3 000 liber krilu, planktonu a malých ryb, zatímco kosatky mohou sníst až 300 až 500 liber ryb, hlavonožců a dokonce i dalších mořských savců za den. Pilotní velryby na Havaji se potápějí až 5000 stop pod povrch, aby sháněly potravu, především pro výživné olihně.
„Tato zvířata byla studována na místech po celém světě, ale v havajských vodách se o nich ví relativně málo,“ uvedl v prohlášení spoluautor studie a mořský biolog z University of Hawaiʻi v Manoa William Gough.

Aby vyřešil tuto hádanku o tom, kolik olihní velryby spotřebovaly, Gough se spojil s kolegy z institucí ve Španělsku, Austrálii a Dánsku. Vydali se do Tichého oceánu a na osm krátkoploutvých pilotů připevnili odnímatelnou přísavkou štítky pro sběr dat. Každý tag měl pohybové senzory, kameru se světlem, hydrofony pro snímání echolokačních kliknutí a GPS.
„Korutky krátkoploutvé jsou poměrně malé a rychlé, takže si opravdu musíme vybrat svůj okamžik,“ řekl Gough. „V ideálním případě jsme štítek připevnili přímo za otvor směrem k hlavě, abychom mohli vidět jakékoli hledání potravy v hloubce.“
Tým také létal s dronem 82 stop nad každou velrybou a natáčel je shora, aby tým mohl určit velikost každého zvířete.
Označený pilot krátkoploutvý „natáčí“ další velryby do svého pouzdra. KREDIT: Program výzkumu mořských savců HIMB
Tým pak získal značky, z nichž některé plavaly 50 mil daleko v divoké vodě. Velryby provedly 118 hlubokých ponorů, přičemž klesly až do hloubky 2 836 metrů. Každá z osmi zkoumaných velryb se potopila asi 39krát za den.
Tým poté analyzoval údery ocasu velryb, když sestupovaly pod hladinu, aby zjistil, kolik energie spotřebovávají. Pilot velryby s krátkými ploutvemi spotřebuje při potápění asi 73,8 kilojoulů za minutu energie (asi 17,6 kalorií), ve srovnání s pouhými 44,4 kilojoulemi za minutu (asi 10,6 kalorií), když jsou na hladině. Kolik chobotnic tedy musí sníst, aby drželi krok s kalorickými nároky na potápění a hledání potravy?
Při poslechu echolokačních kliknutí zaznamenaných na hydrofonu, když velryby zachytily chobotnici, tým odhadl, že savci sežerou zhruba čtyři chobotnice na ponor. Každá chobotnice jim při trávení dodává kolem 560 000 kilojoulů energie (přes 133 000 kalorií).
Film z kamery připojené k potápějícímu se pilotovi s krátkoploutvou plavou v hloubce. Bylo zaznamenáno, že velryba produkuje echolokační cvakání při lovu těsně před zábleskem světla. Echolokační kliknutí naznačují, že velryba detekovala chobotnici a jasný objekt je oblak inkoustu olihně osvětlený světly na štítku, když jím velryba proplouvá. KREDIT: Program výzkumu mořských savců HIMB.
Gough pak spočítal, že každá velryba musí každý den sníst 82 až 202 chobotnic, tedy až 73 730 chobotnic na velrybu za rok. S asi 8 000 jedinci velryb krátkoploutvých ve vodě kolem Havaje to představuje až 88 000 tun olihní ročně. Havaj je domovem několika druhů olihní, včetně havajského bobtaila. Udržování zdravých zásob olihní zajistí, že velryby budou mít v budoucnu dostatek potravy.
„Tyto výsledky ukazují, že piloti krátkoploutví jsou na Havaji v relativně dobrém stavu, protože našli bohatý a spolehlivý zdroj potravy,“ řekl Gough, který je ohledně budoucnosti tohoto druhu velryb optimistický.
Čerpáme z těchto zdrojů: google.com, science.org, newatlas.com, wired.com, pixabay.com
