Mít domácího mazlíčka by mohlo být pro zdraví dětí skutečně lepší

Potravinové alergie byly v první polovině 20. století stěží hlášeny. V současné době se citlivost na potraviny, jako jsou ořechy a vejce, týká odhadem osmi procent dětí ve Spojených státech. To je jedno ze 13 dětí nebo dva studenti na třídu, podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí.

V některých zemích s vysokými příjmy je každoročně diagnostikováno více než jedno z 10 dětí a dřívější výzkum naznačil, že možná souvislost mezi expozicí zvířatům během těhotenství a raným dětstvím může snížit potravinové alergie.

Nyní analýza na více než 65 000 kojencích v Japonsku zjistila, že děti vystavené kočkám nebo domácím psům během vývoje plodu nebo raného dětství měly tendenci mít méně potravinových alergií ve srovnání s jinými dětmi. Zjištění byla skromná (o 13 až 16 procent nižší pravděpodobnost vzniku potravinových alergií), ale měla statistickou významnost a byla publikována 29. března v časopise s otevřeným přístupem. PLOS ONE.

[Related from PopSci+: Children are grimy, and that’s (mostly) ok.]

Studie nezjistila, zda je souvislost mezi expozicí domácích zvířat a potravinovými alergiemi příčinná, protože souvislost by mohl způsobit jiný faktor spojený s vlastnictvím domácího mazlíčka.

Hisao Okabe z Fukushima Regional Center for the Japan Environment and Children’s Study, Japonsko a jeho tým použili data z celostátní prospektivní kohortové studie nazvané Japan Environment and Children’s Study. Použili dostupné údaje o 66 215 dětech, které byly vystaveny různým domácím zvířatům a potravinovým alergiím.

Během fetálního období bylo asi 22 procent vystaveno domácím mazlíčkům, nejčastěji domácím psům a kočkám. U dětí vystavených těmto rodinným mazlíčkům byla pravděpodobnost vzniku potravinové alergie snížena asi o 14 procent. Tým však nenašel významný rozdíl u dětí v domácnostech s venkovními psy – výsledky byly robustnější u domácích psů.

U dětí vystavených domácím psům byla menší pravděpodobnost, že se u nich vyvinou alergie na vejce, mléko a ořechy. Děti vystavené kočkám byly méně pravděpodobné, že budou mít alergie na vejce, pšenici a sóju.

Poněkud překvapivě děti vystavené působení křečků (0,9 procenta z celkové zkoumané skupiny) vykazovaly o 93 procent vyšší výskyt alergií na ořechy. Vzhledem k tomu, že skupina, která měla křečky, byla tak malá, mohla to být statistická náhoda, ale i tak to v týmu vyskočilo.

Některá z omezení této studie zahrnují údaje, které si sami hlásili (obvykle ze zdravotních záznamů získaných při návštěvách lékaře), které se spoléhají na přesné vybavování od účastníků.

Autoři naznačují, že jejich výsledky by mohly pomoci vést další výzkum toho, co způsobuje dětské potravinové alergie, a hygienickou hypotézu. Tato hypotéza, která se datuje do roku 1989, s ještě hlubšími teoretickými kořeny v devatenáctém století, navrhuje, že vystavení choroboplodným zárodkům a některým infekcím v dětství pomáhá rozvoji imunitního systému. Expozice učí tělo rozlišovat mezi neškodnými látkami a těmi, které mohou vyvolat reakci, jako je astma. Podle Mayo Clinic teoreticky expozice určitým bakteriím učí imunitní systém, aby nereagoval přehnaně.

[Related: This pseudoscience movement wants to wipe germs from existence.]

„Ať už se v moderním světě děje cokoli, způsobuje to, že imunitní systém je aktivní, když to není nutné,“ řekl mikrobiolog Graham Rook z University College London. PopSci v loňském rozhovoru.

Rook poznamenal, že hygienická hypotéza má své nedostatky – některé virové infekce, jako je RSV, mohou astma vyvolat, nikoli mu zabránit. Navíc velké množství výzkumů nyní obviňuje změny v lidském mikrobiomu, nikoli nedostatek dětských infekcí, alespoň z části prudkého nárůstu chronických onemocnění.